close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Mluvnice Elfštiny IV.

8. srpna 2008 v 21:28 | Axel :O) |  Elfština - Quenya

ČlenQuenya má určitý člen i = anglické the, např. i eleni - hvězdy (thestars) v Namárië. Není v ní žádný výraz pro neurčitý člen, jako je anglické a, an; nepřítomnost členu i obyčejně naznačuje, že jde o podstatné jméno neurčité: elen - hvězda musí být v angličtině přeloženo "a star" (v češtině je to v podstatě jedno), protože anglická gramatika si žádá člen, jako ve slavném pozdravu Elen síla lúmenn' omentielvo - "hvězda svítí na hodinu našeho setkání" (a star shines at the hour of our meeting). Ale někdy Tolkienovy překlady uvádí člen the přestože v originální frázi žádné i není, např. první řádky Namárië: Ai! Laurië lantar lassi... - "Ach! Zlaté padají listy..." (Ah! like gold fall the leaves...), spíše než jen "some leaves".


Příslovce

Příslovce se nejspíše tvoří přidáním koncovky - k přídavnému jménu, jak určíme z jediného ověřeného případu anda - dlouhý, andavë - dlouze. Podobně můžeme vytvořit sintavë - krátce ze sinta - krátký. Koncovka se může přidávat i k podstatným jménům: sercevë - krvavě; doslova "jako krev", neboť slovíčko ve znamená "jako".

Přehled pádových koncovek v Qenye


Singulár
Plurál
Plurál partitiv
Duál
Nominativ
---
-r nebo -i
-li
-t nebo -u
Akuzativ
prodl. konc. samohl.
-i
-lí
prodl. konc. u na ú
Dativ
-(e)n
-in
-lin
-nt nebo -en
Genitiv
-o
nom. pl. + -on
-lion
-to
Posesiv
-(e)va
-iva
-líva
-twa
Lokativ
-(e)ssë
-(i)ssen
-lissë(n)
-tsë
Alativ
-(e)nna
-(i)nnar
-linna(r)
-nta
Ablativ
-(e)llo
-(i)llon nebo -(i)llor
-lillo(n)
-lto
Instrumentál
-(e)nen
-(i)nen
-línen
-nten
Respektiv
-(e)s
-is
-lis
-tes

ČÍSLA

Čísla v Quenye jsou singulár, plurál, plurál partitiv a duál. Singulár a plurál nepotřebují vysvětlení.

Funkce plurálu partitivu (takto nazýván Tolkienem) není ve srovnání s normálním plurálem úplně vysvětlená, ale vypadá to, že slouží k označení části celku, některých z větší skupiny. V kombinaci s určitým členem i může jednoduše znamenat "mnoho, mnozí": viz prvek -li ve frázi i falmalinnar - "na pěnící vlny", který byl v Namárië Tolkienem přeložen jako "mnoho, mnozí". Vzhledem k tomu, že -li je koncovka plurálu partitivu, byl tento nazýván plurál hromadný (multiple) a byl mu připisován význam "mnoho, mnozí", týkající se věci, o které byla řeč, zatímco normální plurál znamenal "několik, pár". Toto může být v některých případech správné, ale ne ve všech.
Duál (koncovka -t) se používá ve spojitosti s přirozeným párem, jako pár rukou jedné osoby (např. slovo máryat - "její ruce" v Namárië, doslova "její pár rukou").
Nominativ plurálu je tvořen jednou ze dvou koncovek. Koncovka -r se používá, pokud podstatné jméno končí na jakoukoliv samohlásku mimo ; známé příklady jsou Vala, pl. Valar, Elda, pl. Eldar, Ainu, pl. Ainur. Pokud jméno končí na souhlásku nebo na -ë, plurálová koncovka je -i a nahrazuje koncové -ë: Atan, pl. Atani, Quendë, pl. Quendi. (Ale pokud podstatné jméno končí na -ië, tvoří se plurál přidáním -r, aby se předešlo dvěma i za sebou: tië - cesta, tier - cesty; ne tii.) Vyskytují se i různé výjimky, např. orco - orqui, seler - selli, palantir - palantíri. V ostatních pádech je plurálová koncovka buď -r nebo -n; například alativní koncovka -nna má v plurálu tvar -nnar, koncovka lokativu -ssë má tvar -ssën a ablativ -llo může být jak -llon tak -llor. V dativu, instrumentálu a "respektivu" je plurál vyznačen hláskou i vloženou mezi kořen jména a pádovou koncovku jako v singuláru. (Viz úplný seznam koncovek)
Plurál partitiv má koncovku -li, pro jména končící souhláskou pravděpodobně -eli, ale může být použita i při současném zkrácení nebo asimilaci původního výrazu (např. plurál partitiv slova casar - trpaslík je casalli, místo casarli). Koncovky pro ostatní pády jsou jednoduše přidány za koncovku -li; ciryali - některé lodě, alativ ciryalinna (nebo ciryalinnar) - na některé lodě. Povšimněte si, že před koncovkami -va a -nen (posesiv a instrumentál) je samohláska v koncovce -li prodloužena: -líva, línen.
Stejně jako nominativ plurálu i nominativ duálu je možno tvořit jednou ze dvou koncovek. Většina podstatných jmen dostává koncovku -t, jako ve slově máryat. Podobně ciryat znamená dvě lodě, pár lodí. Ale pokud poslední souhláska základu slova je -d nebo -t, dává se přednost koncovce -u: alda - strom, aldu - dva stromy, pár stromů. V ostatních pádech je t nějakým způsobem vloženo do nebo přidáno k různým koncovkám: například koncovky -ssë, -nna a -llo se změní na -tsë, -nta a -lto. (ciryatsë, ciryanta, ciryalto = na(kde)/na(kam)/z pár(u) lodí). Instrumentálová koncovka -nen se změní na -nten, koncovka dativu -n na -nt (ciryanten - párem lodí; ciryant - pro pár lodí; -nt je mimochodem jediný známý případ souhláskové spřežky na konci slova dovolený v Quenye).

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama