Nymfy jsou obdobou naší Rusalky. Žijí u vody, tančí na hladině, nebo kolem vodní plochy. Jsou charakteristické svou světlou až namodralou pokožkou a tmavýma očima. Jejich vlasy
mohou být modrozelené, ale i blond až rezavé. Není známo, že by jakkoliv škodily

Víly jsou obecně velmi křehká stvoření většinou podobná velmi krásným dívkám. O jejich životě se toho ví velmi málo, neboť jsou velmi plaché a kontaktu s lidmi se vyhýbají. Existují sice případy, kdy se nějaká víla rozhodne žít s člověkem. Mívá to ale pro n vesměs fatální důsledky. Ve světě lidí je víla nešťastná a trpí steskem po domově. Ostatní víly ji však již zavrhly a ona se nemůže vrátit. Pokud není zahrnuta opravdu silnou láskou nějakého člověka, velmi rychle umírá.
Bludičky neboli světýlka, jsou neviditelné nebo na sebe berou podobu mihotavého plamínku, vznášejícího se nad zemí. Zcela výjimečně lze spatřit bludičku v její pravé podobě jako ženskou postavu různého vzhledu se šedivými vlasy. Bludička nikdy na nikoho sama nezaútočí a napadne-li je někdo, zmizí a objeví-li se znovu, vždy v bezpečné vzdálenosti. Bludičky jsou krajně zrádné. Jejich světýlko může dobrodruha zavést jak k pokladu nesmírné ceny, tak vlákat do pasti. Pokusy domluvit se s bludičkou nejsou úspěšné. Pokud vůbec promluví, tak je to jen chichotání a lákání odvážlivců do svých tenat. Bludičky původně žily v okolí bažin a blat, ale časem se rozšířily téměř všude, lze je potkat nejen ve volné přírodě, ale i v temných jeskyních, starých opuštěných dolech, dlouhých chodbách rozpadajících se zřícenin bývalých hradních sídel a podobně.
Divoženky jsou ženské bytosti žijící ve volné přírodě, v lese, na lukách, u rybníka a pod. Mohou mít různou podobu, od krásných dívek až po odporné babice. Divoženky strašně rády tancují, proto se každou osobu mužského pohlaví snaží zlákat k tanci. Při úspěšném dotyku se postavy zmocní a začnou s ní svůj rej. Ten trvá až do úplného vyčerpání postavy, která se v mdlobách zhroutí k zemi.

Vodní nymfa se podobá víle, jenže žije ve vodě. Existují říční a jezerní nymfy, ale i nymfy mořské; každá nymfa může žít v obou druzích vod. Nymfy mohou jezdit na velkých mořských konících. Často vědí o velkých pokladech ukrytých v podmořských jeskyních nebo v jeskyních kolem ponorných řek, ale zlato obvykle nenosí u sebe. Nymfy jsou mírné, slabé a téměř bezbranné. Mohou být dobré i zlé.
Mořské panny se podobají lesním vílám, jenže mají zelenou kůži a tvrdý šupinatý ocas. Žijí pouze v mořské vodě. Mluví mezi sebou pomocí telepatie a je možné navázat s nimi telepatický kontakt. Pokud jsou na břehu, je možné na ně i mluvit; lidskou řeč slyší a rozumí jí, ale samy jsou němé. Samy mořské panny mají i žábry, i plíce, takže mohou dýchat ve vodě i ve vzduchu; mohou se vyškrabat na břeh, ale kvůli svému ocasu se po něm nemohou pohybovat. Mořské panny jsou velice plaché, ale je možné nalákat je na drobné třpytivé dárky. Rády se zdobí a nosí šperky. Dobře vycházejí se všemi ostatními obyvateli moří kromě žraloků.

Rusalky žijí v početnějších skupinách asi po deseti. Jsou to vlastně vodní víly a v některých krajích jim říkají najády. Mají podobu štíhlých křehkých dívek elfího vzrůstu, s dlouhými zlatými nebo stříbrnými rozpuštěnými vlasy. Zjevují se bosé, prostovlasé buď úplně nahé nebo častěji v jemných průsvitných podkasaných řízách jakoby utkaných z měsíčních paprsků. Žijí v čistých vodách, a to jak bystrých potoků a řek, tak klidných průzračných tůních a hlubokých modravých jezerech a překrásně zpívají. Rusalky na nikoho bezdůvodně nezaútočí, dokážou se ale úspěšně bránit kouzly. Některé z nich umí i věštit. Za znečištění a zneuctění svých vod se krutě mstí. Jsou dost naivní a svět obyčejných smrtelníků je jim cizí

Dryády jsou bytosti spojené s lesem.Mají podobu stromů kytek a vlastbě všeho rostlinstva vlese..umí se schovávat do stromů nebo se v ně mněnit..,ale dokážou z ně třeba jenom pouze nahlédnout ven...Dryády jsou zrádné a dost nebezpečné v každém případě se jim vyhněte..
jsou obdobou rusalek. Zdržují se hlavně v listnatých hájích, lužních hvozdech, v údolích, ale i horských lesích. Často je jejich život spjat se životem nějakého prastarého stromu z dávných dob. Když někdo takový strom porazí, usmrtí tím i jeho vílu. Násilník však nikdy neujde trestu. Dryády se scházívají v noci při měsíčku na osamělých a tichých místech, aby je nikdo neviděl a nevyplašil. Obyčejným smrtelníkům se raději vyhýbají, vyžaduje to velké umění tichého pohybu a skrývání se v lese, aby je člověk našel. Tyto víly jsou dobré, moudré a mocné, ovládají mnohá kouzla a schopnosti, jako léčení, věštění ale i omámení či pomatení postavy. Jestliže se někomu si je přátelsky naklonit, získá tak neocenitelného pomocníka v případě nouze.






Velmi pěkný blog, těším se na nová pracovní místa